Anastasia Glebova nechodí od dětství a každý rok se její stav zhoršuje. Nyní je však manželkou a matkou – její starý sen se splnil. Nyní žena má 31 let. Je šťastně vdaná, její syn Gleb má pět let. Dálkové studuje psychologie: toto je druhé vzdělání, první je účetní.
Anastasii byla diagnostikována Werdnig-Hoffmanova nemoc, když jí bylo 18 měsíců. Děti s touto patologií obvykle nežijí více než dva roky. Od útlého věku se pohybovala na invalidním vozíku a klidně to přijala, stejně jako lidé kolem ní.
„Cítila jsem se jako obyčejné dítě. Mnoho přátel rády se mnou komunikovaly. Cítila jsem se bez deprivace. Optimismus jsem si udržel i v mládí – netrpěla jsem komplexy. Ano, moc mi není k dispozici, ale nikdy jsem odmítla procházku s kamarády,“ říká Glebová.
Po dalším úspěšném chirurgickém zákroku Anastasia vážně přemýšlela o svém životním partnerovi. A trávila spoustu času na seznamovacích serverech. Tam potkala Vladimira a dlouho mu o své nemoci neřekla. Když však viděl Anastasii, nebyl v rozpacích.
„Odhalila jsem mu pravdu na konci února,“ vzpomíná žena. Později se Vladimir s ní podělil o to, že byl ten den naštvaný, ale ani si nemyslel, že to považuje za nevýhodu. „Poté jsme se několikrát týdně viděli,“ říká Anastasia.
Pár nemyslel na svatbu – hlavní věc je, že žijí společně a milují jeden druhého. A v létě, v den svých 25. narozenin, Anastasia řekla: „Chci dítě, musíme už si to naplánovat.“ Páru se podařilo udělat pěknou svatbu a nakonec porodit svého syna Gleba.
Gleb rychle přibral na váze, podnikl první kroky po 11 měsících – ačkoli lékaři varovali, že předčasně narozené děti se nedostanou na nohy brzy — jen po 3 letech.
Pětiletý Gleb ted¨ považuje zdravotní postižení své matky za samozřejmost. Nikdy se neptal, proč je na invalidním vozíku.
Po porodu však se stav Anastasie zhoršil, ale žena nic nelituje, dítě je její největší štěstí.