ČNB nyní kvůli koronaviru předpokládá propad ekonomiky o osm procent. Podle Rusnoka žijeme v době mimořádné nejistoty a nikdo neví, jak to bude s dalším vývojem epidemie, a tudíž ani s dalším vývojem ekonomiky. Nicméně je vysoce pravděpodobné, že zažijeme výrazný propad ekonomického výkonu.
Pokud by došlo ke druhé vlně, tak to popisuje alternativní scénář, který pracuje s letošním podstatně hlubším propadem kolem 13 procent. Ale vycházejme ze základního scénáře – pokles ekonomiky o osm procent je samozřejmě výrazný propad, který by se bohužel musel projevit ve vývoji životní úrovně.
Zdroj: echo24.cz
Udržovat zaměstnance teď pomáhá vláda hlavně programem Antivirus, který dotuje výraznou část pracovních míst u velké skupiny zaměstnavatelů v naději, že se tyto firmy vrátí k normální výkonnosti a budou schopny zaměstnance opět plnohodnotně využít. To se v mnoha případech stane, nicméně je třeba počítat s tím, že v mnoha případech to rozhodně nebude rychle, protože ekonomika bude po epidemii koronaviru jiná. „Troufám si odhadnout, že obory zejména ve službách, které byly spojeny s přemísťováním milionů lidí po celé planetě za účelem byznysových jednání či turistiky, se tak rychle nevzpamatují,“ předpokládá Jiří Rusnok.
Zdroj: investujeme.cz
Nezaměstnanost se bezesporu zvýší. Udržet si pracovní místo nebo najít nové bude podstatně složitější, než jsme na to byli zvyklí v posledních letech. „V aktuální prognóze počítáme s růstem nezaměstnanosti na čtyři až pět procent,“ komentuje guvernér ČNB. Podle něj letos průměrná mzda poroste.
Loni průměrná mzda vzrostla o více než sedm procent. Letos před covidem čekali, že mzdy porostou někde kolem pěti až šesti procent. Nyní je jasné, že porostou podstatně méně, podle aktuálního odhadu zhruba o 2,5 procenta. Růst mezd po odečtení inflace bude pravděpodobně na nule nebo může být i mírně záporný.
Zdroj: barrandov.tv
Inflace je nyní až překvapivě živá, v červnu spotřebitelské ceny meziročně rostly o 3,3 procenta.To však zamíří dolů, bude to způsobeno ochabnutím poptávky.
„Zatím to vypadá, že budeme mít letos historicky největší deficit veřejných financí, mohlo by to být 8 až 10 % HDP. Je to samozřejmě hodně, ale velká část deficitu je způsobena tím, že stát kvůli zastavení a propadu ekonomiky nevybere příjmy, které očekával, a že stát aktivně rozhodl, že některé daně nevybere, nechá je v ekonomice. Na druhé straně je to způsobeno dodatečnými výdaji zhruba ve výši 4 až 5 % HDP, což není přehnané. Je to ale výrazný impulz, který by měl pomoci tomu, aby letošní propad byl nižší a obnovení ekonomiky v dalších letech bylo rychlejší. Makroekonomicky vzato si to Česká republika může dovolit,“ uvádí Rusnok.
Z pozice ČNB a ekonoma opatření vlády z makroekonomického pohledu ale považuji reakci vlády za adekvátní. Myslím, že neudělala žádné fatální chyby. Velká očekávání vyvolal program záruk za úvěry pro firmy, rozbíhá se ale pomalu.
Zdroj: novinky.cz
O pomoc volali všichni, někteří ji ale možná tolik nepotřebovali.
„Je jasné, že v takovýchto masových programech podpory příjmů, podnikání a čehokoliv dalšího je vždycky jistá míra tzv. černého pasažérství. V prvních etapách podpory se na to nedá příliš hledět, protože by se programy nedaly vůbec spustit – nemáte kapacitu identifikovat, odlišit, vytřídit. Všichni volají o pomoc a budou volat dál, ale to už je role státu, aby v jistém momentě řekl: pozor, už jsme překonali akutní fázi, pomohli jsme udržet v chodu to nejnutnější, nikdo nezemřel hlady a teď už se musíte postarat sami,“ podle guvernéra.
Zdroj: seznamzpravy.cz
Na podzim stovkám tisíc lidí skončí splátkové prázdniny, ale určitě na Česko nečeká katastrofa. Nemálo lidí ale taky utrácí, například si kupuje dovolené u moře, jako by už všechno bylo za námi. Ale sice není potřeba nabádat lidi k úsporám, protože úspory mají v krizových situacích přirozenou tendenci růst. Nabádat lidi k přílišnému spoření by bylo do jisté míry kontraproduktivní. Není třeba tím přiživovat obavy z budoucnosti, které vedou ke snížení důvěry v ekonomiku a samy o sobě mohou způsobit recesi.
Zdroj: mesec.cz
„Je to ekonomický šok, který nás vrátí trochu zpátky, ale pořád budeme relativně velmi bohatou zemí. Dál budeme jezdit auty, kupovat si počítače a dívat se na full HD televize. Jen asi nebudeme po nějakou dobu pociťovat zlepšující se materiální standard, který tato společnost zažívala až do března tohoto roku v podstatě šest let v kuse,“ uvedl Jiří Rusnok.
