Tento rok si učitelé v platu polepšili o téměř tři tisíce korun, ale neveřejných, tedy církevních a soukromých škol, se toto zvýšení platů zatím netýká. Zatímco plat učitele na veřejné střední škole je bezmála 42 tisíc, na některých církevních školách činí podle ředitele Asociace ředitelů církevních škol Jiřího Vojáčka rozdíl v měsíční mzdě až po sedm tisíc korun.
Zdroj: hradecky.denik.cz
Problém řeší už řadu let učitel tělocviku na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži Jiří Pliska. Podle tabulky odučených roků by přitom na veřejné škole jako vysokoškolsky vzdělaný pedagog pobíral o několik tisíc korun víc. „Psal jsem kvůli tomu několikrát asi třem ministrům školství i poslancům. Odpověděli mi však jen vždy konstatováním, že dle stávající právní úpravy je to v pořádku, což je smutný fakt,“ uvedl pan Jiří Pliska.
Při financování neveřejných škol – tedy církevních a soukromých – rozepisuje ministerstvo školství prostředky a dává dotaci na základě normativu, který by měl být stanoven na základě průměrných výdajů na žáka v daném oboru vzdělávání. „V poslední době došlo k výraznému nárůstu prostředků ve veřejných školách, ale do rozpočtů církevních škol se zatím tyto změny nepromítly. Proto tak výrazně v odměňování pedagogů zaostávají,“ míní Jiří Vojáček.
Zdroj: madio.cz
„Na církevních školách jsou finance poskytovány formou dotace, normativně a bez závazných ukazatelů. Je pak na řediteli školy, jakým způsobem objem neinvestičních výdajů rozdělí,“ řekla mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová. Vedoucí sekce církevního školství České biskupské konference Martin Čech dodává, že smluvní mzda nemusí být vyplácena podle platových tabulek. „Státní dotace se zjednodušeně vypočítává dle nákladů ve veřejném školství z minulého roku. Pokud se tedy navýšily platy ve veřejném školství v roce 2019, změny se do neveřejného školství promítnou až s ročním či delším zpožděním,“ vysvětlil Čech. Později by dle něj měly být prostředky dorovnány ve stejné výši.
Zdroj: hradecky.denik.cz
Podle Vojáčka jsou v tuto chvíli střední církevní školy financovány jako bylo před reformou. „Minulý rok jsme řešili tentýž problém s mateřskými a základními církevními školami. Tam se podařilo dojít k dobré dohodě. Momentálně se hledá metodika a způsob, jak by se daly nově financovat i ostatní typy škol,“ míní.
„Opticky to vypadá, že církevní školy mají za zády biskupství, která by po církevních restitucích majetku měla být dobře finančně situovaná, ale často tomu tak není. Mnohokrát je to i tak, že biskupství je chudá organizace,“ vysvětlil Vojáček.
Zdroj: cirkev.cz
Někteří ředitelé církevních škol se snaží peníze na mzdy učitelů získávat vedlejší hospodářskou činností. Na Stojanově gymnáziu na Velehradě tak například pronajímají historické sály a jiné prostory školy o víkendech a prázdninách. Ředitel gymnázia Michal Hegr však zmiňuje, že ho to stojí čas, který by mohl věnovat škole jinak.
„Chceme-li být konkurenceschopní a udržet si své učitele, je nutné získat další peníze jinde. Někomu se to daří tak, že učitelé mají stejné mzdy, jako jsou platy na státních školách. Tam kde to není možné, je nedostatek prostředků promítnut v nižších mzdách učitelů,“ vysvětlil Hegr. Lepší platové podmínky jsou podle něj nejčastějším důvodem odchodů učitelů ze školy kvůli lépe placeným pozicím na veřejných školách.
Zdroj: hradecky.denik.cz
„Ušlou mzdu za nevyplacené měsíce a roky nám nikdo nevrátí. Vcelku jsem s tím už rezignovaně smířen. Stále však kvalitně vzdělávat a vychovávat s tímto frustrujícím pocitem není pro učitele zrovna vhodné,“ dodal Pliska.
Předseda Asociace ředitelů církevních škol Jiří Vojáček dodal, že se zřizovateli jednají. „Jsme však přesvědčeni, že je správné a spravedlivé, aby školy, které poskytují stejnou službu, měly od státu také stejný příspěvek na svou činnost,“ míní předseda Asociace ředitelů církevních škol Jiří Vojáček.
Zdroj: alik.cz
Ministr školství Robert Plaga (ANO) slíbil, že vláda splní svůj závazek zvýšit do roku 2021 průměr výdělků učitelů na 150 procent jejich průměrného platu z roku 2017. Učitelé ve veřejném školství by tak příští rok měli brát v průměru zhruba 47 tisíc korun.
