„Zvyšuje se tak nechuť pracovat, když z každé další koruny příjmu zbude méně a méně. Je to také důvod, proč se hledají další cesty, jak platit odborníky či manažery jinými cestami“: Babiš manipuluje se změnami zdanění platů

Andrej Babiš přidává možnost snížení nebo dokonce zrušení odvodů zaměstnanců na sociální pojištění. Podle ekonomů si ale lidé na čisté mzdě výrazně nepolepší. A pro firmy to bude zase znamenat nákladnou změnu mzdových systémů.

V současnosti se z hrubé mzdy zaměstnance vypočítávají jak jeho vlastní odvody na sociální a zdravotní pojištění, tak odvody na sociální a zdravotní pojištění, které za něj platí zaměstnavatel. Je to 24,8 % a 9 %. Přičteme-li tyto dvě částky k hrubé mzdě, dostaneme superhrubou mzdu a z té se v současnosti vypočítává 15% daň z příjmu.

Superhrubá mzda byla zavedena v roce 2008 a o jejím zrušení se mluví prakticky od okamžiku jejího zavedení, pokud se to tentokrát vládě podaří prosadit, měla by se daň z příjmu počítat opět jen z hrubé mzdy. Sazba však už nebude 15 procent, hovoří se o 19 či 20 procentech.

„Jestli existuje superhrubá mzda s daňovou sazbou 15 % nebo hrubá mzda s adekvátně vyšší sazbou (19+), je v podstatě jedno. Zaměstnanec si ani moc polepšit nemusí, přijde jen o přehled, kolik peněz z jeho mzdy dostává stát. Samozřejmě bude záležet především na detailech, jako je právě sazba daně či nezdanitelné minimum. Samotné zrušení pojmu superhrubá mzda nic znamenat nemusí. Vlastně ani nechápu to úsilí vkládané do jejího zrušení. Stát si nemůže dovolit z této daně dostat mnohem méně, než na kolik tradičně spoléhá,“ říká Petr Dufek, hlavní ekonom ČSOB.

Ekonom společnosti Partners Martin Mašát tvrdí, že celá debata ohledně zdanění mezd u nás je o tom, jak zakrýt vysoké zdanění práce. „Současné nastavení, kdy se daň z příjmů počítá ze superhrubé mzdy, je prvním trochu úspěšným pokusem odkrýt celkové zdanění,“ říká Mašát.

Připomíná, že někteří politici navíc navrhují takzvané progresivní zdanění, které „trestá“ vyšší příjmy. „Zvyšuje se tak nechuť pracovat, když z každé další koruny příjmu zbude méně a méně. Je to také důvod, proč se hledají další cesty, jak platit odborníky či manažery jinými cestami, jako jsou dividendy, úroky z dluhopisů, různými materiálními či nemateriálními výhodami, kde se lze daním částečně vyhnout. Málokdo si uvědomuje, že již nyní je český daňový systém relativně progresivní, protože zde existuje mnoho různých odpočtů, výjimek, daňových slev,“ dodává Mašát.

Podle Miroslava Zemana je pro současnou koalici zrušení superhrubé mzdy de facto pohřbem reformy Miroslava Kalouska a rovné daně 15 % zavedené vládou Mirka Topolánka.

„Pro zaměstnance bude než samotné její zrušení podstatnější, jaká bude nová daňová sazba, a zda po úpravách zaplatí více, nebo méně. Podle předběžných informací by měli zaměstnanci v průměru 1 procento ušetřit, proti současnosti. Se zrušením superhrubé mzdy se vracíme k určitému normálu a standardu, na který jsme byli zvyklí a který je běžný i v Evropě. Tedy vypočítává daň z příjmů, nikoliv z pojistného,“ říká Miroslav Zeman.

Všichni ekonomové se zároveň shodují na tom, že pro podnikatele a firmy bude problémem s dodatečnými náklady změny programů pro výpočty a evidenci mezd, protože se zdanění výrazně změní.

„Pokud by nakonec přece jen byla superhrubá mzda zrušena, tak jak nastiňuje předseda vlády, ocenili bychom, kdyby byla provázena snížením celkové daňové a pojistné zátěže,“ říká k tomu tiskový mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.

K vládnímu návrhu nedávno premiér Andrej Babiš navíc uvedl, že chce, aby zrušení superhrubé mzdy bylo ještě ambicióznější. Uvažuje prý o snížení či zrušení sociálního pojištění zaměstnanců. Bližší informace ale nesdělil.

Petr Dufek z ČSOB připomíná, že zdanění práce, to znamená sociální pojištění plus daň z příjmu, je dohromady největším příjmem státního rozpočtu. „Pokud by se měl snižovat výnos z těchto daní, budou se muset vzít peníze někde jinde, respektive někomu jinému. Asi těžko budeme chtít strukturálně škrtat výdaje,“ dodává Dufek.

Podle Miroslava Zemana by zrušení sociálního pojištění, které platí zaměstnanci, znamenalo výpadek příjmů rozpočtu až 80 miliard korun.

„Přijímat takové rozhodnutí v době krize a rekordně vysokého schodku rozpočtu není vhodné. Pokud tu byl takový úmysl, měl přijít před dvěma lety, kdy rekordně rostly příjmy ze sociálních odvodů a na důchodovém účtu se vytvořil slušný polštář. Tam by se pak mohl vysoký výpadek kompenzovat. V době krize ale takové opatření ještě prohloubí rekordní schodek a na snížení odvodů si vlastně půjčíme,“ míní Zeman.

Sociální pojištění míří převážně do důchodového systému. „Chceme prosadit důchodovou reformu, kde se se snížením odvodů počítá. Bude pak ale potřeba více zdanit kapitál. Z toho důvodu jsme již prosadili digitální daň a chceme více zdanit banky,“ uvedla na dotaz ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.