Toulavý pes viděl lidi na lavičce a rozhodl se lehnout si vedle nich: a nakonec dostal nový domov

Pes Oskar má velmi obtížný charakter. Nějakou dobu totiž bydlel na ulici. A teprve pak měl štěstí, že potkal dobré lidi.

Zdroj: mimimetr.me

Před deseti lety začal tento příběh. V jednom z dnů šla Kateřina Slánská na procházku s rodinou. Usadili se, chtěli si oddechnout na lavičce. Pak k nim přišel pes bezdomovec. Komunikace s lidmi mu rozhodně chyběla…

A tak pes si šel lehnout pod lavicí, na které Slánský seděly. On začal poslouchat jejich rozhovory.

Káťa, milá duše, psa na ulici nenechala. Oskar toho dne našel svůj domov. Oni vzali ho s sebou.

Zdroj: mimimetr.me

A jak těžké to bylo s ním ze začátku! Oskar, zvyklý na pouliční volnost, jaké pitomostí jen nevyváděl.

Oskar prostě drolil všechno, co viděl a k čemu dokázal dostat. Boty se zuřivě kousaly, ze stěn se strhla tapeta. Nikdo neví jak se to stalo, ale – jen si představte! – ukousl část televize.

V kuchyni nového nájemníka jsme ho často chytali v takové chvíli že pes stojí na zadních tlapách a z talíře si dává polévku. Nebo jí maso, které bylo na sporáku.

Majitelé museli schovávat jídlo na ledničku. Ta bylo ještě vyšší než stůl. Ale Oskar, je velmi chytrý pes, a vždy nacházel způsob, jak se sem také dostat.

Zdroj: mimimetr.me

A pak on se i naučil otevírat tu ledničku. Bral si z ní tolik jídla, kolik jen mohl unést.

Slánský svazovali darebáka provazy, a z židlí dělali „záclonu“. Stručně řečeno, ani Káťa, ani její rodina se nenudili.

Ale Oskara měli rádi všechny. Dovádění bylo zapomenuto a odpuštěno.

Zdroj: mimimetr.me

Od té doby uplynulo několik let. Pes vyrostl a přirozeně se stal chytřejším a klidnějším. Oskar má dokumenty pro cestování do Evropy. Proto čas od času létal společně se svou rodinou na letadlech na dovolenou.

A není to tak dávno, bývalý bezdomovec odjel s rodinou Slánských k trvalému pobytu do jiné zemi, nacházející se u Středozemního moře. Každý den má krásný výhled z terasy svého nového domova.

Zdroj: mimimetr.me

Ale Oskar by se mohl stát jedním z těch psů, jejichž majitelé se snadno vzdávají svých miláčků při podobných okolnostech.

Kateřina a její příbuzní to nemohli udělat! Nemohli si ani představit, že by psa pustili do svévole. Naopak si velmi přáli, aby se Oskar své stáří setkal v prostředí lidské lásky a domácího pohodlí.

Share